Maričino Velmi Brzké Odpoledne

Ráda bych věnovala Mariku a celý tento post Věře Chytilové. Že nevíte..



tak následujte mou ruku..

Šla nám z toho hlava kolem a ta druhá se točila.

Musela si sednout, aby neuletěla. Hlava.

Au revoir, čeští malíři (Maru truchlící, kolik višní, tolik třešní)..

..sejdeme se ve Spolku, //vlastnoručně Vám prostřeme jinak nudný stůl

..a vzkažte někdo Maru, ať už nejí ty černé třešně.